Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 565. den čtení Přehled čtení„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka.
Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání,
které jsou v tobě ukryté.
Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky.
Amen.“Žalmy, kapitola 139
1 Pro předního zpěváka. Davidův, žalm.
Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě.
2 Víš o mně, ať sedím nebo vstanu,
zdálky je ti jasné, co chci dělat.
3 Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím,
všechny moje cesty jsou ti známy.
4 Ještě nemám slovo na jazyku,
a ty, Hospodine, víš už všechno.
5 Sevřel jsi mě zezadu i zpředu,
svou dlaň jsi položil na mě.
6 Nad mé chápání jsou tyto divy,
jsou nedostupné, nestačím na to.
7 Kam odejdu před tvým duchem,
kam uprchnu před tvou tváří?
8 Zamířím-li k nebi, jsi tam,
a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš.
9 I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře,
chtěl přebývat při nejzazším moři,
10 tvoje ruka mě tam doprovodí,
tvá pravice se mě chopí.
11 Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma,
i noc kolem mne se stane světlem.
12 Žádná tma pro tebe není temná:
noc jako den svítí,
temnota je jako světlo.
13 Tys to byl, kdo utvořil mé ledví,
v životě mé matky jsi mě utkal.
14 Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň:
podivuhodně jsem utvořen,
obdivuhodné jsou tvé skutky,
toho jsem si plně vědom.
15 Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí
, když jsem byl v skrytosti tvořen
a hněten v nejhlubších útrobách země.
16 Tvé oči mě viděly v zárodku,
všechno bylo zapsáno v tvé knize:
dny tak, jak se vytvářely,
dřív než jediný z nich nastal.
17 Jak si vážím divů, které konáš, Bože!
Nesmírný je jejich počet,
18 sčetl bych je, ale je jich víc než písku.
Sotva procitnu, jsem s tebou.
19 Kéž bys, Bože, skolil svévolníka.
Pryč ode mne, vy, kdo proléváte krev!
20 Dovolávají se tě při svých pletichách,
zneužívají tvé jméno tvoji protivníci.
21 Nemám nenávidět, Hospodine, ty, kdo nenávidí tebe?
S odporem pohlížet na ty, kdo se proti tobě zvedli?
22 Nenávidím je, rozhodně nenávidím,
jsou to také moji nepřátelé.
23 Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce,
zkoušej mě, ty znáš můj neklid,
24 hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení,
a po cestě věčnosti mě veď!
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Pro předního zpěváka. Davidův, žalm.
Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě.
2 Víš o mně, ať sedím nebo vstanu,
zdálky je ti jasné, co chci dělat.
3 Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím,
všechny moje cesty jsou ti známy.
4 Ještě nemám slovo na jazyku,
a ty, Hospodine, víš už všechno.
5 Sevřel jsi mě zezadu i zpředu,
svou dlaň jsi položil na mě.
6 Nad mé chápání jsou tyto divy,
jsou nedostupné, nestačím na to.
7 Kam odejdu před tvým duchem,
kam uprchnu před tvou tváří?
8 Zamířím-li k nebi, jsi tam,
a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš.
9 I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře,
chtěl přebývat při nejzazším moři,
10 tvoje ruka mě tam doprovodí,
tvá pravice se mě chopí.
11 Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma,
i noc kolem mne se stane světlem.
12 Žádná tma pro tebe není temná:
noc jako den svítí,
temnota je jako světlo.
13 Tys to byl, kdo utvořil mé ledví,
v životě mé matky jsi mě utkal.
14 Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň:
podivuhodně jsem utvořen,
obdivuhodné jsou tvé skutky,
toho jsem si plně vědom.
15 Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí
, když jsem byl v skrytosti tvořen
a hněten v nejhlubších útrobách země.
16 Tvé oči mě viděly v zárodku,
všechno bylo zapsáno v tvé knize:
dny tak, jak se vytvářely,
dřív než jediný z nich nastal.
17 Jak si vážím divů, které konáš, Bože!
Nesmírný je jejich počet,
18 sčetl bych je, ale je jich víc než písku.
Sotva procitnu, jsem s tebou.
19 Kéž bys, Bože, skolil svévolníka.
Pryč ode mne, vy, kdo proléváte krev!
20 Dovolávají se tě při svých pletichách,
zneužívají tvé jméno tvoji protivníci.
21 Nemám nenávidět, Hospodine, ty, kdo nenávidí tebe?
S odporem pohlížet na ty, kdo se proti tobě zvedli?
22 Nenávidím je, rozhodně nenávidím,
jsou to také moji nepřátelé.
23 Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce,
zkoušej mě, ty znáš můj neklid,
24 hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení,
a po cestě věčnosti mě veď!