Vezmi a čti celou Bibli

¹ Izraelci táhli dál a utábořili se v Moábských pustinách v Zajordání naproti Jerichu.

² Balák, syn Sipórův, viděl všechno, co učinil Izrael Emorejcům. ³ Moáb se velmi obával toho lidu, že je ho tak mnoho, Moáb měl z Izraelců hrůzu. ⁴ Proto řekl Moáb midjánským starším: „Teď toto společenství spase všechno kolem nás, jako spásá vůl zeleň na poli.“ Toho času byl Balák, syn Sipórův, moábským králem. ⁵ Ten vyslal posly k Bileámovi, synu Beórovu, do Petóru, který je nad Řekou, do země příslušníků jeho lidu, aby ho takto pozvali: „Hle, z Egypta vyšel lid a pokryl povrch země; usazuje se naproti mně. ⁶ Pojď nyní prosím a proklej mi tento lid, neboť je zdatnější nežli já. Snad ho pak porazím a vyženu ze země. Vím, že komu ty požehnáš, je požehnán, a koho ty prokleješ, je proklet.“ ⁷ Moábští a midjánští starší šli s odměnou pro věštce v rukou. Přišli k Bileámovi a vyřídili mu Balákova slova. ⁸ Vybídl je: „Tuto noc přenocujte zde; dám vám odpověď, až ke mně promluví Hospodin.“ Moábští velmožové zůstali tedy u Bileáma. ⁹ Bůh přišel k Bileámovi a řekl: „Kdo jsou ti muži u tebe?“ ¹⁰ Bileám odpověděl Bohu: „Poslal je ke mně moábský král Balák, syn Sipórův, se vzkazem: ¹¹ ‚Hle, z Egypta vyšel lid a pokryl povrch země. Pojď nyní a zatrať mi jej, snad ho v boji přemohu a vyženu ho.‘“ ¹² Bůh však Bileámovi poručil: „Nepůjdeš s nimi a neprokleješ ten lid, neboť je požehnaný!“ ¹³ Ráno Bileám vstal a řekl Balákovým velmožům: „Jděte do své země. Hospodin odmítl pustit mě s vámi.“ ¹⁴ Moábští velmožové se vydali na cestu, přišli k Balákovi a řekli: „Bileám odmítl s námi jít.“ ¹⁵ Balák tedy poslal znovu velmože, ve větším počtu a váženější než předchozí. ¹⁶ Přišli k Bileámovi a řekli mu: „Toto praví Balák, syn Sipórův: Nijak se nerozpakuj ke mně přijít. ¹⁷ Převelice tě poctím a učiním vše, co mi řekneš. Jen pojď a zatrať mi ten lid!“ ¹⁸ Bileám však Balákovým služebníkům odpověděl: „I kdyby mi Balák dal dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit rozkaz Hospodina, svého Boha, a učinit cokoli, ať malého nebo velkého. ¹⁹ Přesto prosím zůstaňte zde i této noci, ať zvím, co bude Hospodin dále se mnou mluvit.“ ²⁰ V noci přišel Bůh k Bileámovi a řekl mu: „Když ti muži tě přišli pozvat, jdi s nimi. Ale budeš dělat jenom to, co ti poručím.“ ²¹ Bileám tedy ráno vstal, osedlal svou oslici a jel s moábskými velmoži.

²² I vzplanul Bůh hněvem, že jede, a Hospodinův posel se mu postavil do cesty jako protivník. On pak jel na své oslici a byli s ním dva jeho mládenci. ²³ Oslice spatřila Hospodinova posla, jak stojí v cestě s taseným mečem v ruce, uhnula z cesty a šla polem. Bileám oslici bil, aby ji zase zavedl na cestu. ²⁴ Tu se postavil Hospodinův posel na pěšinu mezi vinicemi, kde byly zídky z obou stran. ²⁵ Oslice spatřila Hospodinova posla, přitiskla se ke zdi, přitiskla ke zdi i Bileámovu nohu a on ji znovu bil. ²⁶ Hospodinův posel opět přešel a postavil se v soutěsce, kde nebylo možno uhnout napravo ani nalevo. ²⁷ Oslice spatřila Hospodinova posla a klesla pod Bileámem. Bileám vzplanul hněvem a bil oslici holí. ²⁸ Tu otevřel Hospodin oslici ústa a ona řekla Bileámovi: „Co jsem ti udělala, že mě již potřetí biješ?“ ²⁹ Bileám oslici odpověděl: „Protože si ze mne děláš blázny! Mít v ruce meč, byl bych tě už zabil.“ ³⁰ Oslice Bileámovi odpověděla: „Což nejsem tvá oslice, na níž jezdíš odjakživa až do dneška? Udělala jsem ti někdy něco takového?“ Řekl: „Ne.“ ³¹ I sňal Hospodin clonu z Bileámových očí a on spatřil Hospodinova posla, jak stojí v cestě s taseným mečem v ruce. Poklonil se a padl na tvář. ³² Hospodinův posel mu řekl: „Proč jsi svou oslici už třikrát bil? Hle, to já jsem vyšel jako tvůj protivník, protože mám tu cestu za pochybenou. ³³ Oslice mě spatřila a vyhnula se mi, teď už potřetí. Kdyby se mi nevyhnula, byl bych tě věru zabil a ji nechal naživu.“ ³⁴ Bileám odvětil Hospodinovu poslu: „Zhřešil jsem. Nevěděl jsem, že ty ses mi postavil do cesty. Avšak jestliže se ti to nelíbí, vrátím se zpátky.“ ³⁵ Hospodinův posel odpověděl Bileámovi: „Jdi s těmi muži, ale nebudeš mluvit nic než to, co já budu mluvit k tobě.“ Bileám tedy šel s Balákovými velmoži.

³⁶ Sotva Balák uslyšel, že Bileám přichází, vyšel mu vstříc do moábského města, které leží při Arnónu na samých hranicích. ³⁷ Balák řekl Bileámovi: „Copak jsem pro tebe neposílal naléhavě a nezval tě? Proč jsi ke mně nepřišel? Což tě nejsem s to náležitě uctít?“ ³⁸ Bileám odpověděl Balákovi: „Teď jsem k tobě přišel. Budu však vůbec s to něco promluvit? Budu moci mluvit jen to, co mi vloží do úst Bůh.“ ³⁹ Pak šel Bileám s Balákem a přišli do Kirjat-chusótu. ⁴⁰ Balák dal připravit k obětním hodům skot a brav a poslal pro Bileáma i pro velmože, kteří byli s ním. ⁴¹ Za jitra pak vzal Balák Bileáma a vyvedl ho na Baalova posvátná návrší. Odtamtud bylo vidět zadní voj lidu.

¹ Bileám řekl Balákovi: „Vybuduj zde sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“ ² Balák učinil, oč ho Bileám požádal. Pak Balák s Bileámem obětovali na každém oltáři býka a berana. ³ Bileám řekl Balákovi: „Postav se u své zápalné oběti a já půjdu, snad se Hospodin se mnou setká. Co mi ukáže, to ti oznámím.“ Potom odešel na holé návrší. ⁴ A Bůh se s Bileámem setkal. Ten mu řekl: „Připravil jsem sedm oltářů a obětoval jsem na každém oltáři býka a berana.“ ⁵ I vložil Hospodin Bileámovi do úst slovo a řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto!“ ⁶ Vrátil se tedy k němu a on stál u své zápalné oběti se všemi moábskými velmoži. ⁷ I pronesl svou průpověď´: 

„Z Aramu přivedl mě Balák, z východních hor moábský král:

Pojď mi proklít Jákoba, pojď zaklínat Izraele! ⁸ Jak mám zatratit, když Bůh nezatracuje?

Jak mám zaklínat, když Hospodin nezaklíná?

⁹ Vidím ho z temene skal, z pahorků na něj hledím:

Je to lid, který přebývá odděleně, nepočítá se mezi pronárody.

¹⁰ Kdo sečte prach Jákobův, kdo spočítá byť jen čtvrtinu Izraele?

Kéž umřu smrtí lidí přímých, kéž je můj konec jako jeho!“

¹¹ Tu se Balák na Bileáma osopil: „Cos mi to provedl? Vzal jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a ty jen žehnáš!“ ¹² On však odpověděl: „Což nemusím dbát toho, abych mluvil, co mi vkládá do úst Hospodin?“

¹³ Balák mu řekl: „Pojď prosím se mnou na jiné místo, odkud bys jej viděl. Uvidíš zase jen jeho zadní voj, neuvidíš jej celý. Zatratíš mi jej odtamtud.“ ¹⁴ Vzal ho na pole hlídek, na vrchol Pisgy; vybudoval sedm oltářů a obětoval na každém oltáři býka a berana. ¹⁵ Bileám řekl Balákovi: „Postav se zde u své zápalné oběti, já se pokusím setkat s Hospodinem tamto.“ ¹⁶ A Hospodin se setkal s Bileámem. Vložil mu do úst slovo a řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto!“ ¹⁷ Když k němu přišel, on stál u své zápalné oběti a s ním moábští velmožové. Balák se ho tázal: „Co mluvil Hospodin?“ ¹⁸ I pronesl svou průpověď:

„Nuže, slyš, Baláku! Pozorně mi naslouchej, Sipórův synu!

¹⁹ Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval.

Zdali řekne, a neučiní, promluví, a nedodrží? ²⁰

Hle, dostal jsem úkol žehnat. On dal požehnání a já to nezvrátím.

²¹ Nehledí na kouzla proti Jákobovi, nedbá těch, kdo přejí bídu Izraeli.

Hospodin, jeho Bůh, je s ním, hlaholí to v něm královským holdem.

²² Bůh, který jej vyvedl z Egypta, je mu jako rohy jednorožců.

²³ Proti Jákobovi není zaklínadla, proti Izraeli není věštby.

Od tohoto času bude hlásáno o Jákobovi, zvěstováno o Izraeli, co mu Bůh prokázal.

²⁴ Jaký to lid! Povstává jako lvice, zvedá se jako lev.

Neulehne, dokud nezhltne úlovek, dokud nevypije krev skolených!“

²⁵ Balák řekl Bileámovi: „Když jej nemůžeš zatratit, aspoň mu nežehnej!“ ²⁶ Ale Bileám odpověděl Balákovi: „Což jsem ti neříkal: Všechno, co bude mluvit Hospodin, vykonám?“

²⁷ Balák řekl Bileámovi: „Pojď prosím, vezmu tě na jiné místo, snad bude mít Bůh za správné, abys mi jej zatratil odtamtud.“ ²⁸ I vzal Balák Bileáma na vrchol Peóru, který ční nad pustinou Ješímónem. ²⁹ Bileám řekl Balákovi: „Vybuduj zde sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“ ³⁰ Balák tedy učinil, co řekl Bileám, a obětoval na každém oltáři býka a berana.

¹ Bileám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal. Neuchýlil se tedy jako podvakrát předtím k zaklínadlům, nýbrž obrátil se tváří k poušti. ² Když se Bileám rozhlédl, spatřil, jak Izrael táboří kmen vedle kmene. Tu se ho zmocnil Boží duch ³ a on pronesl svou průpověď:

„Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže jasnozřivého,

⁴ výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž mívá vidění od Všemocného;

když upadá do vytržení, má odkryté oči.

⁵ Jak skvělé jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky, Izraeli!

⁶ Rozprostírají se jako úvaly, jako zahrady nad řekou,

jako vonné stromoví vysázené Hospodinem, jako cedry při vodách.

⁷ Z jeho věder se řinou vody, jeho símě je hojně zavlažováno,

jeho král bude vyvýšen nad Agaga, jeho království bude povzneseno.

⁸ Bůh, který ho vyvedl z Egypta, je mu jako rohy jednorožců.

Zhltne pronárody, své protivníky, rozhryže jim kosti, protkne je svými šípy.

⁹ Stočil se a lehl jako lev, jak lvice. Donutí ho někdo, aby povstal?

Kdo ti bude žehnat, buď požehnán, kdo tě bude proklínat, buď proklet.“

¹⁰ Tu Balák vzplanul proti Bileámovi hněvem. Tleskl rukama a osopil se na Bileáma: „Povolal jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a ty jim jen žehnáš, dokonce již potřetí. ¹¹ Tak si běž, odkud jsi přišel! Přislíbil jsem ti převelikou poctu, avšak Hospodin tě té pocty zbavil.“ ¹² Bileám odvětil Balákovi: „Což jsem neříkal už tvým poslům, které jsi ke mně poslal: ¹³ I kdyby mi Balák dal svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit Hospodinův rozkaz a učinit z vlastní vůle něco dobrého nebo zlého. Budu mluvit, co řekne Hospodin! ¹⁴ A teď tedy jdu ke svému lidu. Ale ještě ti sdělím, co tento lid v budoucnu učiní tvému lidu.“ ¹⁵ I pronesl svou průpověď:

„Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže jasnozřivého,

¹⁶ výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž má poznání od Nejvyššího,

jenž mívá vidění od Všemocného; když upadá do vytržení, má odkryté oči.

¹⁷ Vidím jej, ne však přítomného, hledím na něj, ne však zblízka.

Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele.

Protkne spánky Moába, témě všech Šétovců. ¹

⁸ Bude podroben i Edóm, podroben bude Seír, Jákobovi nepřátelé.

Izrael si povede zdatně.

¹⁹ Panovat bude ten, jenž vzejde z Jákoba, a zahubí toho, kdo vyvázne z města.“

²⁰ Když uviděl Amáleka, pronesl svou průpověď:

„Amálek je prvotina pronárodů, ale skončí v záhubě.“

²¹ Když uviděl Kénijce, pronesl svou průpověď:

„Tvé sídlo je mohutné, tvé hnízdo leží na skalisku,

²² stejně však přijde vniveč, Kajine, jen co tě Ašúr odvede do zajetí!“

²³ Pak pronesl svou průpověď:

„Běda! Kdo zůstane naživu, až to Bůh vykoná?

²⁴ Loďstvo od kitejských břehů pokoří Ašúra, pokoří Ebera. Ale v záhubě skončí i ono.“

²⁵ I vydal se Bileám na cestu a vrátil se, odkud přišel. Rovněž Balák šel svou cestou.