Vezmi a čti celou Bibli

¹ Chci říci: Pokud je dědic nezletilý, ničím se neliší od otroka, ač je pánem všeho. ² Je podřízen poručníkům a správcům až do doby, kterou otec předem stanovil. ³ Tak i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme otroky vesmírných mocí. ⁴ Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, ⁵ aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny.

⁶ Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče. ⁷ A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic.

⁸ Dříve jste však neznali Boha a byli jste otroky bohů, kteří ve skutečnosti bohy nejsou. ⁹ Nyní jste však Boha poznali; lépe řečeno: byli jste od Boha poznáni. Jak to, že se zase navracíte k těm bezmocným a ubohým mocnostem a chcete se jim dát znovu do otroctví? ¹⁰ Dodržujete ustanovení pro dny a měsíce, období a roky! ¹¹ Bojím se, aby úsilí, které jsem vám věnoval, nebylo nakonec nadarmo.

¹² Snažte se mi porozumět, bratří, jako já mám porozumění pro vás; prosím vás o to. Nic jste mi neublížili. ¹³ Víte, že jsem byl nemocen, když jsem u vás poprvé zvěstoval evangelium. ¹⁴ Vy jste se však ode mne neodvrátili s ošklivostí, ačkoli to pro vás bylo pokušením, ale přijali jste mne jako posla Božího, jako Krista Ježíše. ¹⁵ Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu vám dosvědčit, že kdyby to bylo možné, byli byste pro mne obětovali vlastní oči. ¹⁶ Stal jsem se vaším nepřítelem tím, že vám říkám pravdu? ¹⁷ Oni se o vás horlivě ucházejí, ale nemyslí to dobře; chtějí vás připravit o spásu a strhnout vás na svou stranu. ¹⁸ Je správné horlit, ale pro dobrou věc a vždycky, nejen tehdy, když jsem u vás, moje děti. ¹⁹ Znovu vás v bolestech rodím, dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu. ²⁰ Jak bych teď chtěl být u vás a najít pro svou řeč pravý tón, vždyť si s vámi nevím rady!

²¹ Odpovězte mi vy, kteří chcete být pod zákonem: Co slyšíte v zákoně? ²² Čteme tam, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze ženy svobodné. ²³ Ten z otrokyně se narodil jen z vůle člověka, ten ze svobodné podle zaslíbení. ²⁴ Je to řečeno obrazně. Ty dvě ženy jsou dvě smlouvy, jedna z hory Sínaj, která rodí děti do otroctví; to je Hagar. ²⁵ Hagar znamená horu Sínaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť žije v otroctví i se svými dětmi. ²⁶ Ale budoucí Jeruzalém je svobodný, a to je naše matka. ²⁷ Vždyť stojí psáno:

‚Raduj se, neplodná, která nerodíš,

jásej a volej, která nemáš bolesti,

neboť mnoho dětí bude mít osamělá,

více než ta, která má muže.‘

²⁸ Vy, bratří, jste dětmi zaslíbení jako Izák. ²⁹ Ale jako tenkrát ten, který se narodil pouze z těla, pronásledoval toho, který se narodil z moci Ducha, tak je tomu i nyní. ³⁰ Co však říká Písmo? ‚Vyžeň otrokyni i jejího syna, neboť syn otrokyně nebude dědicem spolu se synem svobodné.‘ ³¹ A proto, bratří, nejsme syny otrokyně, nýbrž ženy svobodné.

¹ Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho. ² Slyšte, co vám já, Pavel, říkám: Dáváte-li se obřezat, Kristus vám nic neprospěje. ³ Znovu dosvědčuji každému, kdo se dá obřezat, že je zavázán zachovávat celý zákon. ⁴ Odloučili jste se od Krista vy všichni, kteří chcete dojít ospravedlnění na základě zákona, pozbyli jste milosti. ⁵ My však z moci Ducha a ve víře očekáváme spravedlnost, která je naší nadějí. ⁶ V Kristu Ježíši nezáleží na tom, je-li někdo obřezán či ne; rozhodující je víra, která se uplatňuje láskou.

⁷ Běželi jste dobře! Kdo vám zabránil, abyste se drželi pravdy? ⁸ Jistě to nevyšlo od toho, který vás povolává. ⁹ Málo kvasu celé těsto prokvasí. ¹⁰ Ale já k vám v Pánu mám důvěru, že se neuchýlíte k jinému smýšlení. Ten však, kdo vás uvádí do zmatku, neujde soudu, ať je to kdokoli. ¹¹ Kdybych já, bratří, dosud kázal, že obřízka je nutná, proč bych byl vlastně pronásledován? Vždyť by tím bylo odstraněno pohoršení, jímž je kříž. ¹² Ti, kteří mezi vás kvůli obřízce vnášejí neklid, ať se rovnou vyklestí!

¹³ Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým. ¹⁴ Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého! ¹⁵ Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili.

¹⁶ Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost. ¹⁷ Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete. ¹⁸ Dáte-li se však vést Božím Duchem, nejste už pod zákonem. ¹⁹ Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, ²⁰ modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, ²¹ závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím. ²² Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, ²³ tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. ²⁴ Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony.

²⁵ Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit. ²⁶ Nehledejme prázdnou slávu, nebuďme jeden k druhému vyzývaví, nezáviďme jeden druhému.

¹ Bratří, upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti a každý si dej pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení. ² Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův. ³ Myslí-li si někdo, že je něco, a přitom není nic, klame sám sebe. ⁴ Každý ať zkoumá své vlastní jednání; pak bude mít čím se chlubit, bude-li hledět jen na sebe a nebude se porovnávat s druhými. ⁵ Každý bude odpovídat sám za sebe.

⁶ Kdo je vyučován v slovu, nechť se s vyučujícím dělí o všechno potřebné k životu.

⁷ Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí. ⁸ Kdo zasévá pro své sobectví, sklidí zánik, kdo však zasévá pro Ducha, sklidí život věčný. ⁹ V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas. ¹⁰ A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.

¹¹ Teď vám píši vlastní rukou; všimněte si velkého písma. ¹² Ti, kteří chtějí dobře vypadat před lidmi, nutí vás, abyste se dávali obřezat, jen aby nebyli pronásledováni pro kříž Krista Ježíše. ¹³ Vždyť ani ti, kdo jsou obřezáni, zákon nezachovávají; chtějí, abyste se dali obřezat jen proto, aby se mohli pochlubit tím, co se stalo na vašem těle. ¹⁴ Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět. ¹⁵ Neboť nezáleží na obřezanosti ani neobřezanosti, nýbrž jen na novém stvoření. ¹⁶ A všem, kdo se budou řídit tímto pravidlem, Izraeli Božímu, pokoj a slitování. ¹⁷ Ať už mi nikdo nepůsobí těžkosti, vždyť já nosím na svém těle jizvy Ježíšovy.

¹⁸ Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vámi, bratří. Amen.