Vezmi a čti celou Bibli

¹ Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a splnil jí, co slíbil. ² Sára otěhotněla a Abrahamovi, ačkoli byl stár, porodila syna v čase, který mu Bůh předpověděl. ³ Abraham dal svému narozenému synu, kterého mu Sára porodila, jméno Izák. ⁴ Když mu bylo osm dní, Abraham svého syna Izáka obřezal, jak mu Bůh přikázal. ⁵ Abrahamovi bylo sto let, když se mu syn Izák narodil. ⁶ Tu Sára řekla: „Bůh mi dopřál, že se mohu smát. Se mnou ať se směje každý, kdo o tom uslyší.“ ⁷ A dodala: „Kdo by byl Abrahamovi řekl, že Sára bude kojit syny? A přece jsem mu porodila syna, ačkoli je stár.“

⁸ Dítě rostlo a bylo odstaveno. V den, kdy Izáka odstavili, vystrojil Abraham veliké hody. ⁹ Sára však viděla, že syn, jehož Abrahamovi porodila Hagar egyptská, je poštívač. ¹⁰ Řekla Abrahamovi: „Zapuď tu otrokyni i jejího syna! Přece nebude syn té otrokyně dědicem spolu s mým synem Izákem.“ ¹¹ Ale Abraham se tím velmi trápil; vždyť šlo o jeho syna. ¹² Bůh však Abrahamovi řekl: „Netrap se pro chlapce a pro tu otrokyni; poslechni Sáru ve všem, co ti říká, neboť tvé potomstvo bude povoláno z Izáka. ¹³ Učiním však národ i ze syna otrokyně, neboť také on je tvým potomkem.“ ¹⁴ Za časného jitra vzal Abraham chléb a měch vody a dal Hagaře. Vložil jí dítě na ramena a propustil ji. Šla a bloudila po Beeršebské stepi. ¹⁵ Když voda v měchu došla, odložila dítě pod jedním křoviskem. ¹⁶ Odešla a usedla opodál, co by lukem dostřelil, neboť si řekla: „Nemohu se dívat, jak dítě umírá.“ Usedla tam, zaúpěla a rozplakala se.

¹⁷ Bůh uslyšel hlas chlapce a Boží posel z nebe zavolal na Hagaru. Pravil jí: „Co je ti, Hagaro? Neboj se! Bůh slyšel hlas chlapce na tom místě, kde je. ¹⁸ Vstaň, vezmi chlapce a pečuj o něj, já z něho učiním veliký národ.“ ¹⁹ Tu jí Bůh otevřel oči a ona spatřila studni s vodou. Šla, naplnila měch vodou a dala chlapci napít. ²⁰ A Bůh byl s chlapcem. Když vyrostl, usadil se ve stepi a stal se lučištníkem. ²¹ Usadil se v Páranské stepi a jeho matka mu dala ženu z egyptské země.

²² V té době řekl abímelek a píkol, velitel jeho vojska, Abrahamovi: „Bůh je s tebou ve všem, co činíš. ²³ Proto mi na místě přísahej při Bohu, že neoklameš mne ani mého nástupce a následníka. Milosrdenství, jaké jsem já prokázal tobě, prokazuj i ty mně a zemi, v níž jsi pobýval jako host.“ ²⁴ Abraham tedy řekl: „Jsem hotov přísahat.“ ²⁵ Ale domlouval abímelekovi kvůli studni s vodou, kterou abímelekovi služebníci uchvátili. ²⁶ Abímelek na to odvětil: „Nevím, kdo to udělal. Tys mi to neoznámil a já jsem o tom dodnes neslyšel.“ ²⁷ I vzal Abraham brav a skot a dal abímelekovi. Pak spolu uzavřeli smlouvu. ²⁸ Sedm ovcí ze stáda postavil Abraham zvlášť. ²⁹ Tu se abímelek Abrahama otázal: „Co s těmi sedmi ovcemi, které jsi postavil zvlášť?“ ³⁰ A on řekl: „Sedm ovcí si ode mne vezmi na svědectví, že jsem tuto studni vykopal já.“ ³¹ Proto se to místo nazývá Beer-šeba (to je Studně přísahy), že tam oba přísahali. ³² Po uzavření smlouvy v Beer-šebě se abímelek a píkol, velitel jeho vojska, hned navrátili do pelištejské země. ³³ A Abraham zasadil v Beer-šebě tamaryšek a vzýval tam jméno Hospodina, Boha věčného. ³⁴ Abraham pobyl v pelištejské zemi jako host mnoho dní.

¹ Po těch událostech chtěl Bůh Abrahama vyzkoušet. Řekl mu: „Abrahame!“ Ten odvětil: „Tu jsem.“ ² A Bůh řekl: „Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Mórija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím!“ ³ Za časného jitra osedlal tedy Abraham osla, vzal s sebou dva své služebníky a svého syna Izáka, naštípal dříví k zápalné oběti a vydal se k místu, o němž mu Bůh pověděl. ⁴ Když se Abraham třetího dne rozhlédl a spatřil v dálce to místo, ⁵ řekl služebníkům: „Počkejte tu s oslem, já s chlapcem půjdeme dále, vzdáme poctu Bohu a pak se k vám vrátíme.“ ⁶ Abraham vzal dříví k oběti zápalné a vložil je na svého syna Izáka; sám vzal oheň a obětní nůž. A šli oba pospolu. ⁷ Tu Izák svého otce Abrahama oslovil: „Otče!“ Ten odvětil: „Copak, můj synu?“ Izák se otázal: „Hle, oheň a dříví je zde. Kde však je beránek k zápalné oběti?“ ⁸ Nato Abraham řekl: „Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné.“ A šli oba spolu dál.

⁹ Když přišli na místo, o němž mu Bůh pověděl, vybudoval tam Abraham oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka do kozelce a položil ho na oltář, nahoru na dříví. ¹⁰ I vztáhl Abraham ruku po obětním noži, aby svého syna zabil jako obětního beránka. ¹¹ Vtom na něho z nebe volá Hospodinův posel: „Abrahame, Abrahame!“ Ten odvětil: „Tu jsem.“ ¹² A posel řekl: „Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna.“ ¹³ Abraham se rozhlédl a vidí, že vzadu je beran, který uvízl svými rohy v houští. Šel tedy, vzal berana a obětoval jej v zápalnou oběť místo svého syna. ¹⁴ Tomu místu dal Abraham jméno „Hospodin vidí“. Dosud se tu říká: „Na hoře Hospodinově se uvidí.“ ¹⁵ Hospodinův posel zavolal pak z nebe na Abrahama podruhé: ¹⁶ „Přisáhl jsem při sobě, je výrok Hospodinův, protože jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna, ¹⁷ jistotně ti požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel ¹⁸ a ve tvém potomku dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.“ ¹⁹ Abraham se pak vrátil k služebníkům. Vydali se spolu na cestu do Beer-šeby, neboť tam Abraham sídlil.

²⁰ Po těchto událostech bylo Abrahamovi oznámeno: „Hle, také Milka porodila tvému bratru Náchorovi syny: ²¹ prvorozeného Úsa a jeho bratra Búza, též Kemúela, otce Aramova, ²² Keseda a Chazóa, Pildáše, Jidláfa a Betúela. ²³ Betúel pak zplodil Rebeku.“ Těch osm porodila Milka Abrahamovu bratru Náchorovi. ²⁴ Jeho ženina jménem Reúma také porodila, a to Tabecha a Gachama, Tachaše a Maaku.

¹ Sára byla živa sto dvacet sedm let; to jsou léta Sářina života. ² Zemřela v Kirjat-arbě, což je Chebrón v kenaanské zemi. Abraham přišel, aby nad Sárou naříkal a oplakával ji. ³ Pak od zemřelé vstal a promluvil k Chetejcům: ⁴ „Jsem tu u vás host a přistěhovalec. Dejte mi u vás do vlastnictví hrob, kam bych zemřelou pohřbil.“ ⁵ Chetejci Abrahamovi odpověděli: ⁶ „Slyš nás, pane. Jsi mezi námi jako kníže Boží; pochovej svou zemřelou v nejlepším z našich hrobů. Nikdo z nás ti neodepře svůj hrob, abys mohl zemřelou pohřbít.“ ⁷ Abraham se nato Chetejcům, lidu té země, uklonil ⁸ a promluvil k nim dále: „Souhlasíte-li, abych zde svou zemřelou pohřbil, slyšte vy mne: Přimluvte se za mne u Efróna, syna Sócharova, ⁹ ať mi přenechá svou makpelskou jeskyni, která je na konci jeho pole; ať mi ji před vámi přenechá za plnou cenu stříbra, abych měl vlastní hrob.“ ¹⁰ Efrón zasedal uprostřed Chetejců. Efrón chetejský tedy Abrahamovi v přítomnosti Chetejců odpověděl přede všemi, kteří měli přístup do rady v bráně toho města: ¹¹ „Nikoli, pane; slyš ty mne. To pole je tvé, i ta jeskyně na něm je tvá; dávám ti ji před očima synů svého lidu. Tam pochovej svou zemřelou.“ ¹² I uklonil se Abraham před lidem té země ¹³ a v přítomnosti lidu té země pravil Efrónovi: „Raději slyš ty mne. Dám za to pole stříbro. Vezmi je ode mne a já tam svou zemřelou pochovám.“ ¹⁴ Efrón Abrahamovi odpověděl: ¹⁵ „Pane, slyš ty mne. Pozemek má cenu čtyř set šekelů stříbra. Co to pro nás znamená? Jen pochovej svou zemřelou.“ ¹⁶ Abraham souhlasil a odvážil Efrónovi stříbro, jak on sám v přítomnosti Chetejců navrhl, čtyři sta šekelů stříbra, běžných mezi obchodníky.

¹⁷ Tak připadlo Efrónovo pole v Makpele naproti Mamre, pole i s jeskyní na něm a všechno stromoví na poli i na všem jeho pomezí kolem, ¹⁸ do Abrahamova majetku před očima Chetejců, všech, kdo měli přístup do rady v bráně jeho města. ¹⁹ Abraham potom svou ženu Sáru pohřbil v té jeskyni na poli v Makpele naproti Mamre, jež je u Chebrónu v kenaanské zemi. ²⁰ Tak připadlo pole Chetejců i s jeskyní na něm Abrahamovi, aby měl vlastní hrob.