Vezmi a čti celou Bibli

¹ Jozue byl stařec pokročilého věku. Hospodin mu řekl: „Ty jsi zestárl a sešel věkem, ale zbývá ještě velmi mnoho země, kterou je nutno obsadit. ² Toto je země, kterou zbývá přidělit: všechny oblasti pelištejské a celá oblast gešúrská, ³ od ramene řeky při hranicích Egypta až na sever k pomezí Ekrónu, jež se počítá za kenaanské, pět pelištejských knížectví, Gázské, Ašdódské, Aškalónské, Gatské a Ekrónské, a oblast avíjská ⁴ na jihu; dále celá kenaanská země i Meára, patřící Sidóňanům, po Afek, až k pomezí Emorejců, ⁵ země gebalská a celý Libanón na východ od Baal-gádu pod Chermónským pohořím až k cestě do Chamátu. ⁶ Všechny obyvatele pohoří od Libanónu až k Misrefót-majimu, všechny Sidóňany, vyženu před Izraelci já sám. Jen přiděl zemi losem Izraeli za dědictví, jak jsem ti přikázal. ⁷ Rozděl nyní tuto zemi do dědictví devíti kmenům a polovině kmene Manasesova.“ ⁸ S druhou polovinou vzali svůj dědičný podíl Rúbenovci a Gádovci; Mojžíš jim jej dal v Zajordání na východě. Mojžíš, služebník Hospodinův, jim dal tento díl: ⁹ od Aróeru na břehu potoka Arnónu a od města, které je uprostřed Potočního údolí, celou náhorní rovinu od Médeby k Dibónu, ¹⁰ všechna města Síchona, krále emorejského, který kraloval v Chešbónu, až k pomezí Amónovců; ¹¹ Gileád a pomezí gešúrské a maakatské, celé pohoří Chermón a celý Bášan až do Salky, ¹² celé království Óga v Bášanu, který kraloval v Aštarótu a v Edreí. Ten zůstal ze zbytku Refájců, které Mojžíš porazil a podrobil si je. ¹³ Ale Gešúrejce a Maakaťany si Izraelci nepodrobili. Proto Gešúr a Maakat sídlí uprostřed Izraele až dodnes. ¹⁴ Jenom kmenu Léviho nedal dědičný podíl. Bude jíst z ohnivých obětí Hospodina, Boha Izraele; on bude jeho dědičným podílem, jak jej ujistil.

¹⁵ Mojžíš tedy dal pokolení Rúbenovců pro jejich čeledi dědičný podíl. ¹⁶ Patřilo jim území od Aróeru na břehu potoka Arnónu a města, které je uprostřed Potočního údolí, celá náhorní rovina až k Médebě, ¹⁷ Chešbón a všechna jeho města, která leží na náhorní rovině, Dibón, Bamót-baal, Bét-baal-meón, ¹⁸ Jahsa, Kedemót, Méfaat, ¹⁹ Kirjatajim, Sibma a Seret-šachar na hoře v dolině, ²⁰ Bét-peór, srázy Pisgy a Bét-ješimót, ²¹ všechna města na náhorní rovině, celé království Síchona, krále emorejského, který kraloval v Chešbónu. Toho Mojžíš porazil spolu s midjánskými předáky Evím, Rekemem, Súrem, Chúrem a Rebaem, vazaly Síchonovými, obyvateli té země. ²² Též Bileáma, syna Beórova, věštce, popravili Izraelci mečem jako ostatní skolené. ²³ Hranicí Rúbenovců byl Jordán a přilehlé území. Tato města a jejich dvorce jsou dědičným podílem Rúbenovců pro jejich čeledi.

²⁴ Mojžíš dal také pokolení Gádovu, Gádovcům, pro jejich čeledi dědičný podíl. ²⁵ Patřilo jim toto území: Jaezer a všechna gileádská města, polovina země Amónovců až k Aróeru naproti Rabě ²⁶ a od Chešbónu až k Ramat-mispě a Betonímu a od Machanajimu až k pomezí Lidbiru, ²⁷ v dolině Bét-rám a Bét-nimra, Sukót a Safón, zbytek království Síchona, krále chešbónského, s Jordánem jako hranicí až k břehům moře Kineretského z východní strany Jordánu. ²⁸ Tato města a jejich dvorce jsou dědičným podílem Gádovců pro jejich čeledi.

²⁹ Mojžíš dal i polovině kmene Manasesova dědičný podíl; patřil zajordánské polovině pokolení Manasesovců pro jejich čeledi. ³⁰ Jejich území se prostíralo od Machanajimu: celý Bášan, celé království Óga, krále bášanského, se všemi vesnicemi Jaírovými v Bášanu, celkem šedesát měst, ³¹ polovice Gileádu i Aštarót a Edreí, Ógova královská města v Bášanu. Připadly synům Makíra, syna Manasesova, totiž polovině Makírovců, pro jejich čeledi.

³² To jsou dědičné podíly, které Mojžíš přidělil v Moábských pustinách naproti Jerichu za Jordánem k východu. ³³ Kmenu Léviho však Mojžíš dědičný podíl nedal. Hospodin, Bůh Izraele, bude jejich dědičným podílem, jak je ujistil.

¹ Izraelci obdrželi v kenaanské zemi tyto dědičné podíly: přidělili jim je dědičně kněz Eleazar a Jozue, syn Núnův, a představitelé rodů izraelských pokolení. ² Dědičný podíl, a to pro devět a půl pokolení, jim byl přidělen losem, jak přikázal Hospodin skrze Mojžíše. ³ Mojžíš dal totiž dědičný podíl dvěma a půl pokolením v Zajordání. Lévijcům ovšem mezi nimi dědičný podíl nedal. ⁴ Zato Josefovci tvořili dvě pokolení, Manasesovo a Efrajimovo; a tak nedali lévijcům podíl v zemi, jen města k bydlení a pastviny pro jejich dobytek a stáda. ⁵ Jak přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak Izraelci učinili, když rozdělovali zemi.

⁶ Judovci přistoupili v Gilgálu k Jozuovi a Káleb, syn Kenazejce Jefuna, mu řekl: „Ty znáš rozhodnutí, o němž mluvil Hospodin v Kádeš-barneji k Mojžíšovi, muži Božímu, ohledně mne a tebe. ⁷ Bylo mi čtyřicet let, když mě Mojžíš, služebník Hospodinův, vyslal z Kádeš-barneje, abych jako zvěd prošel zemí, a já jsem mu podal zprávu podle nejlepšího svědomí. ⁸ Moji bratří, kteří táhli vzhůru se mnou, zavinili, že lid ztratil odvahu. Ale já jsem se cele oddal Hospodinu, svému Bohu. ⁹ Onoho dne se zavázal Mojžíš přísahou: ‚Ano, země, na niž stoupla tvá noha, bude navěky patřit tobě a tvým synům jako dědičný podíl, neboť ses cele oddal Hospodinu, mému Bohu.‘ ¹⁰ Nuže hle, Hospodin mě uchoval naživu, jak přislíbil. Čtyřicet pět let uplynulo od chvíle, co Hospodin takto promluvil k Mojžíšovi, když Izrael putoval pouští. A hle, je mi už osmdesát pět let. ¹¹ Ale ještě dnes jsem právě tak silný jako tenkrát, když mě Mojžíš vyslal. Moje síla je dnes stejná, jako byla tehdy, abych bojoval a vycházel a vcházel. ¹² Nuže, dej mi to pohoří, o němž mluvil onoho dne Hospodin. Slyšel jsi přece v onen den, že jsou tam Anákovci a velká opevněná města. Snad bude Hospodin se mnou a podaří se mi podrobit si je, jak mluvil Hospodin.“ ¹³ Jozue mu požehnal a přidělil Chebrón jako dědičný podíl Kálebovi, synu Jefunovu. ¹⁴ Proto patří Chebrón až dodnes jako dědičný podíl Kálebovi, synu Kenazejce Jefuna, poněvadž se cele oddal Hospodinu, Bohu Izraele. ¹⁵ Předtím se Chebrón jmenoval Kirjat-arba (to je Město Arbovo); Arba byl největší člověk mezi Anákovci. A země žila v míru bez válek.

¹ Pokolení Judovců připadl pro jejich čeledi při pomezí Edómu a pouště Sinu v Negebu, úplně na jihu, tento los: ² Patřilo jim území Negebu od břehů Solného moře, od zálivu směřujícího k Negebu. ³ Směrem od Negebu se táhne ke Svahu štírů, pokračuje k poušti Sinu a stoupá na jih od Kádeš-barneje, míří k Chesrónu, stoupá k Adáru a odbočuje ke Karce. ⁴ Pokračuje k Asmónu, táhne se k Potoku egyptskému, takže území vybíhá k moři. To je vaše jižní hranice. ⁵ Východní hranicí bude Solné moře až k ústí Jordánu. Na severu začíná hranice mořským zálivem při ústí Jordánu. ⁶ Odtud stoupá hranice k Bét-chogle a pokračuje severně od Bét-araby. Pak stoupá ke kameni Bohana, syna Rúbenova. ⁷ Hranice stoupá dále od doliny Akóru k Debíru a obrací se na sever ke Gilgálu naproti Adumímskému svahu jižně od potoka. Hranice pak pokračuje podél vody Slunečního pramene a vybíhá k prameni Rogelu. ⁸ Hranice potom stoupá k Údolí syna Hinómova jižně od skalního hřebenu jebúsejského, což je Jeruzalém, a vystupuje na vrcholek hory, která na západě leží proti Údolí hinómskému a je na severním konci doliny Refájců. ⁹ Od vrcholu hory zabočuje hranice k prameni vod Neftóachu a vede k městům pohoří Efrónu; poté zabočuje k Baale, to je Kirjat-jearímu. ¹⁰ Zde hranice odbočuje od Baaly na západ k hoře Seíru a pokračuje od severu ke skalnímu hřebenu Lesní hory, to je Kesalónu, sestupuje od Bét-šemeše a pokračuje k Timně. ¹¹ Potom hranice vede ke skalnímu hřebenu Ekrónu na severu od města a zabočuje k Šikerónu, pokračuje k Baalské hoře a vede k Jabneelu; hranice vybíhá až k moři. ¹² Západní hranicí je Velké moře a jeho pobřeží. To je území Judovců pro jejich čeledi, vymezené hranicemi dokola.

¹³ Kálebovi, synu Jefunovu, dal podíl uprostřed Judovců podle Hospodinova příkazu Jozuovi, totiž Kirjat-arbu, to je město Arby, otce Anákova, což je Chebrón. ¹⁴ Odtud vyhnal Káleb tři Anákovce: Šešaje, Achímana a Talmaje, zplozence Anákovy. ¹⁵ Odtud pak táhl vzhůru proti obyvatelům Debíru; Debír se předtím jmenoval Kirjat-sefer (to je Město knihy). ¹⁶ Káleb tenkrát prohlásil: „Kdo porazí Kirjat-sefer a dobude jej, tomu dám za manželku svou dceru Aksu.“ ¹⁷ Dobyl jej Otníel, syn Kenazův, Kálebův bratr; dal mu tedy svou dceru Aksu za manželku. ¹⁸ Když přišla, navedla jej, aby žádal jejího otce o pole. Sesedla z osla. Káleb se jí otázal: „Co si přeješ?“ ¹⁹ Odpověděla: „Obdař mě požehnáním! Když jsi mě provdal do jižního suchopáru, dej mi také vodní zřídla.“ Dal jí tedy zřídla, horní a dolní.

²⁰ To je dědičný podíl pokolení Judovců pro jejich čeledi. ²¹ Nejvzdálenější města, která připadla pokolení Judovců, při pomezí Edómu v Negebu, byla: Kabseel, Eder a Jagúr, ²² Kína, Dímóna a Adeáda, ²³ Kedeš, Chasór a Jitnán, ²⁴ Zíf, Telem a Bealót, ²⁵ Chasór-chadata a Kerijót-chesrón, což je Chasór, ²⁶ Amám, Šema a Mólada, ²⁷ Chasar-gada, Chešmón a Bét-pelet, ²⁸ Chasar-šúal, Beer-šeba a Bizjótja, ²⁹ Baala, Ijím a Esem, ³⁰ Eltólad, Kesíl a Chorma, ³¹ Siklag, Madmana a Sansana, ³² Lebaót, Šilchím, Ajin a Rimón, celkem dvacet devět měst a jejich dvorce.

³³ V Přímořské nížině: Eštaól, Sorea a Ašna, ³⁴ Zanóach, Én-ganím, Tapúach a Énam, ³⁵ Jarmút, Adulám, Sóko a Azeka, ³⁶ Šaarajim, Adítajim, Gedera a Gederótajim, čtrnáct měst a jejich dvorce. – ³⁷ Senan, Chadaša a Migdal-gad, ³⁸ Dilean, Mispe a Jokteel, ³⁹ Lakíš, Boskat a Eglón, ⁴⁰ Kabón, Lachmas a Kitlíš, ⁴¹ Gederót, Bét-dágon, Naama a Makeda, šestnáct měst a jejich dvorce. – ⁴² Libna, Eter a Ašan, ⁴³ Jiftách, Ašna a Nesíb, ⁴⁴ Keíla, Akzíb a Maréša, devět měst a jejich dvorce. – ⁴⁵ Ekrón s vesnicemi a dvorci, ⁴⁶ od Ekrónu až k moři všechno, co leží stranou Ašdódu, a jejich dvorce, ⁴⁷ Ašdód s vesnicemi a dvorci, Gáza s vesnicemi a dvorci, až k Potoku egyptskému a Velkému moři s pobřežím.

⁴⁸ V pohoří: Šamír, Jatír a Sóko, ⁴⁹ Dana, Kirjat-sana, což je Debír, ⁵⁰ Anab, Eštemo a Aním, ⁵¹ Gošen, Cholón a Gílo, jedenáct měst a jejich dvorce. – ⁵² Arab, Dúma a Ešeán, ⁵³ Janím, Bét-tapúach a Afeka, ⁵⁴ Chumta, Kirjat-arba, což je Chebrón, a Síor, devět měst a jejich dvorce. – ⁵⁵ Maón, Karmel, Zíf a Júta, ⁵⁶ Jizreel, Jokdeám a Zanóach, ⁵⁷ Kajin, Gibea a Timna, deset měst a jejich dvorce. – ⁵⁸ Chalchúl, Bét-súr a Gedór, ⁵⁹ Maarat, Bét-anót a Eltekón, šest měst a jejich dvorce. – ⁶⁰ Kirjat-baal, což je Kirjat-jearím, a Raba, dvě města a jejich dvorce.

⁶¹ Ve stepi: Bét-araba, Midín a Sekaka, ⁶² Nibšán, Ír-melach a Én-gedí, šest měst a jejich dvorce. – ⁶³ Ale jebúsejské obyvatele Jeruzaléma nebyli Judovci s to si podrobit. Tak sídlí Jebúsejci s Judovci v Jeruzalémě až dodnes.