Vezmi a čti celou Bibli

¹ V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi ² a řekl svým sluhům: „To je Jan Křtitel, který vstal z mrtvých; proto v něm působí mocné síly.“

³ Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, ⁴ neboť Jan mu říkal: „Není dovoleno, abys ji měl za ženu.“ ⁵ Byl by ho rád zbavil života, ale bál se lidu, protože měli Jana za proroka. ⁶ Na Herodovy narozeniny však dcera té Herodiady tančila uprostřed hostů. Zalíbila se Herodovi, ⁷ a on jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá. ⁸ A ona, navedena svou matkou, řekla: „Dej mi sem přinést na míse hlavu Jana Křtitele.“ ⁹ Král se zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky poručil, aby jí vyhověli, ¹⁰ a dal Jana v žaláři stít. ¹¹ Tak přinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce. ¹² Janovi učedníci potom přišli, odnesli jeho tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi.

¹³ Když to Ježíš uslyšel, odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ale zástupy o tom uslyšely a pěšky šly z měst za ním. ¹⁴ Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné.

¹⁵ Když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Toto místo je pusté a je už pozdní hodina. Propusť zástupy, ať si jdou do vesnic koupit jídlo.“ ¹⁶ Ale Ježíš jim řekl: „Nemusejí odcházet; dejte vy jim jíst!“ ¹⁷ Oni odpověděli: „Máme tu jen pět chlebů a dvě ryby.“ ¹⁸ On však řekl: „Přineste mi je sem!“ ¹⁹ Poručil, aby se zástupy rozsadily po trávě. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům a učedníci zástupům. ²⁰ I jedli všichni a nasytili se; a sebrali nalámaných chlebů, které zbyly, dvanáct plných košů. ²¹ A jedlo tam na pět tisíc mužů kromě žen a dětí.

²² Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy. ²³ Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám. ²⁴ Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní. ²⁵ K ránu šel k nim, kráčeje po moři. ²⁶ Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem. ²⁷ Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“

²⁸ Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!“ ²⁹ A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi. ³⁰ Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mne!“ ³¹ Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“

³² Když vstoupili na loď, vítr se utišil. ³³ Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: „Jistě jsi Boží Syn.“

³⁴ Když se dostali na druhý břeh, přistáli u Genezaretu. ³⁵ Lidé z toho místa ho poznali a vzkázali do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné ³⁶ a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout třásní jeho roucha. A kdo se dotkli, byli uzdraveni.

¹ Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli: ² „Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!“ ³ On jim odpověděl: „A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici? ⁴ Vždyť Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘ ⁵ Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar,‘ ⁶ ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží. ⁷ Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl:

⁸ ‚Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;

⁹ marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘“

¹⁰ Svolal zástup a řekl: „Slyšte a rozumějte: ¹¹ Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje.“

¹² Tu přišli učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?“ ¹³ Ale on jim odpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna. ¹⁴ Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.“

¹⁵ Petr mu na to řekl: „Vysvětli nám to podobenství!“ ¹⁶ On odpověděl: „I vy jste ještě nechápaví? ¹⁷ Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje? ¹⁸ To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje. ¹⁹ Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky. ²⁰ To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje.“

²¹ Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu. ²² A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: „Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá.“ ²³ Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: „Zbav se jí, vždyť za námi křičí!“ ²⁴ On odpověděl: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“ ²⁵ Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“ ²⁶ On jí odpověděl: „Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům.“ ²⁷ A ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“ ²⁸ Tu jí Ježíš řekl: „Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera zdráva.

²⁹ Odtud Ježíš přešel zase ke Galilejskému moři; vystoupil na horu a posadil se tam. ³⁰ Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladly je k jeho nohám a on je uzdravil, ³¹ takže se zástupy divily, když viděly, že němí mluví, mrzáci jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i velebily Boha izraelského.

³² Ježíš si zavolal své učedníky a řekl: „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů hladové nechci, aby nezemdleli na cestě.“ ³³ Učedníci mu namítli: „Kde vezmeme na poušti tolik chleba, abychom nasytili takový zástup?“ ³⁴ Ježíš jim řekl: „Kolik máte chlebů?“ Odpověděli: „Sedm a několik rybiček.“ ³⁵ I nařídil zástupu usednout na zem; ³⁶ potom vzal těch sedm chlebů i ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. ³⁷ I jedli všichni a nasytili se; a zbylých nalámaných chlebů sebrali ještě sedm plných košů. ³⁸ Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. ³⁹ Potom propustil zástupy, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.

¹ Přišli farizeové a saduceové a pokoušeli ho; žádali na něm, aby jim ukázal znamení z nebe. ² On však jim odpověděl: „Večer říkáte: ‚Bude krásně, je pěkný západ.‘ ³ A ráno: ‚Dnes bude nečas, slunce vychází do mraků.‘ Vzhled oblohy umíte posoudit, a znamení časů nemůžete? ⁴ Pokolení zlé a zpronevěřilé hledá znamení; ale nebude mu dáno znamení, leč znamení Jonášovo.“ Opustil je a odešel.

⁵ Když byli učedníci na druhém břehu, shledali, že si zapomněli vzít chleby. ⁶ Ježíš jim řekl: „Hleďte se mít na pozoru před kvasem farizeů a saduceů!“ ⁷ Oni však u sebe uvažovali: „Nevzali jsme chleba.“ ⁸ Když to Ježíš zpozoroval, řekl: „Proč mluvíte o tom, malověrní, že nemáte chleba? ⁹ Ještě nerozumíte ani se nepamatujete na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik košů jste sebrali? ¹⁰ Ani na těch sedm chlebů pro čtyři tisíce, a kolik košů jste sebrali? ¹¹ Což nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Mějte se na pozoru před kvasem farizeů a saduceů!“ ¹² Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se měli na pozoru před kvasem, nýbrž před učením farizeů a saduceů.

¹³ Když Ježíš přišel do končin Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“ ¹⁴ Oni řekli: „Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.“ ¹⁵ Řekne jim: „A za koho mě pokládáte vy?“ ¹⁶ Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého.“ ¹⁷ Ježíš mu odpověděl: „Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. ¹⁸ A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. ¹⁹ Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi.“ ²⁰ Tehdy nařídil učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš.

²¹ Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen. ²² Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: „Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!“ ²³ Ale on se obrátil a řekl Petrovi: „Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“

²⁴ Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. ²⁵ Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. ²⁶ Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět? ²⁷ Syn člověka přijde v slávě svého Otce se svými svatými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání. ²⁸ Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím.“