Jak se modlit nad Božím slovem?

 MOTTO: “Podle mého mínění vnitřní modlitba není nic jiného než prodlévání u přítele, s nímž se setkáváme často a rádi sami. Jsme s ním, protože víme, že nás má rád.” (sv. Terezie z Avily)

Několik předběžných poznámek

1. Na následujících řádcích je naznačeno několik praktických (a vyzkoušených) možností, jak postupovat při soukromé četbě Bible či při rozjímání nad ní. To neznamená, že se jedná o jediné možné způsoby. Klidně si hledej svou vlastní cestu nebo si ty naznačené můžeš zkombinovat apod. – každého z nás vede Duch sv. jinak.
2. Pro všechny tyto (i ostatní) způsoby by mělo platit jedno společné – nikdy nezačínat četbu z Písma bez krátké modlitby (nejlépe k Duchu sv.), ať už vlastními slovy nebo naučené.
3. Při všech naznačených metodách ti mohou pomoci krátké úvody k evangeliím (popř. dalším čtením), které lze najít v Kat. týdeníku či v materiálech pražského Pastoračního střediska.. Samozřejmě dané úvody nemusíš používat a můžeš číst Bibli svou vlastní metodou. Nabízený způsob má tu výhodu, že nás zároveň připravuje na slavení Eucharistie a nabízí myšlenky k rozjímání.
4. Boží slovo je pochopitelné pro každého. Nemusíš (a nebudeš) rozumět všemu. To není podstatné. Důležité je, že porozumíš tomu, co je pro tebe právě významné a především tomu, že Bůh na tebe může skrze své slovo působit. K tomu je ale zapotřebí pravidelnost (třeba i krátká chvilka) a vytrvalost. Pokud vytrváš, zjistíš, že tě Bůh skrze své slovo vnitřně posiluje, proměňuje a obohacuje víc, než jsi byl ochoten uvěřit.

I. Rozjímavá četba

(Tento způsob modlitby nevyžaduje velké množství času – přesto by spodní hranice neměla být nižší než 5 min. Horní hranice samozřejmě není omezena.)

1. Krátká modlitba k Duchu sv. (vlast. slovy, naučená, z Kancionálu…).
2. Pozorná četba úryvku – mešního nebo jiného (většinou ne delší než 1 kapitola).
3. Vrátit se k místům, která tě zaujala nebo oslovila a tato místa si zopakovat i několikrát, přemýšlet a modlit se nad nimi. Pokud máš vlastní Bibli, je osvědčené si daná místa také podtrhovat.
4. Některou z vět Písma se můžeš naučit nebo opsat, aby tě provázela v následujícím dni nebo i ve dnech dalších…
5. Zakončit krátkou modlitbou.

II. Rozjímání podle sv. Ignáce

(Pro toto rozjímání je třeba více času – minimum je asi 10-15 minut.)

1. Ve svém bytě si vyhledej místo, kde by ses mohl nerušeně modlit. Ideální samozřejmě je, pokud můžeš zajít k modlitbě do kostela.
2. Zvol si dobu – nejlépe vždy stejnou – která je vhodná pro tichou modlitbu. (Zpravidla není dobré nechávat ji až těsně před spaním.)
3. Snaž se zcela uvolnit jak tělesně tak duševně. Odlož starosti všedního dne, odevzdej je Pánu, popros ho, aby se on sám o ně postaral a tys byl od nich oproštěn.
4. Snaž se zcela soustředit na to, že jsi nyní v přítomnosti Otce, v přítomnosti Ježíšově, v přítomnosti Ducha sv. Přitom ti může pomoci, když na chvíli zavřeš oči a představíš si např. oheň, který viděl Mojžíš v hořícím keři, nebo se pokus představit si Ježíše (např. při uzdravování nemocných, na své pouti, při svých zázracích… anebo při konkrétní scéně, kterou popisuje evangelium, jež budeš rozjímat). Pro ty, kdo mají horší představivost, je velmi dobré místo představ jen pozorovat kříž, obraz nebo jiný předmět, který ti připomíná Boží přítomnost. Představivost může člověku v rozjímání pomoci, ale je třeba ji do určité míry také “krotit”, aby tě nakonec neodváděla od toho, kdo je při rozjímání nejdůležitější – od samotného Krista. Také se nenech odradit dny vyprahlosti, kdy bývá velice obtížné si něco představovat. To není kritérium dobré modlitby.
5. Pros Ducha sv., aby tě vedl při následující četbě nebo rozjímání.
6. Čti slova z Písma sv., která sis vybral nebo jsou určena pro dnešní den. Čti je třeba i několikrát, aby do tebe pronikla a zapustila ve tvém srdci kořeny. Chápej slova tak, jako by je k tobě nyní zcela osobně mluvil Kristus (nebo Bůh Otec). Jestliže je daný text vzatý z evangelia, představ si událost, která je tam líčena, “vstup” do ní a “zažij” sám na sobě, co tam Ježíš říká a koná. Uvědomuj si při tom, že Pán je osobně přítomný ve tvém srdci. Nehledej ale za každou cenu silné vnitřní prožitky – to může být zavádějící.
7. Můžeš připojit poděkování Pánu za obdarování Božím slovem, popř. několik proseb za sebe, své blízké, farnost, potřebné atd. K tomu připoj modlitbu Otče náš nebo Sláva Otci nebo jednoduše znamení kříže.
8. V průběhu dne si připomínej slova z Písma, o nichž jsi posledně rozjímal a čerpej z nich sílu a radost. Bůh tě chce skrze své slovo obdarovávat novým a plnějším životem. Neboj se otevřít své srdce zázraku Boží lásky.

III. Spontánní modlitba nad Písmem

1. I nyní začni modlitbou k Duchu sv.
2. Přečti si pozorně daný úryvek – nejlépe několikrát.
3. Zamysli se nad slovem z Písma např. z těchto hledisek: - co toto slovo říká o Bohu nebo o Kristu (jaký je, jaký má postoj lásky, pokory, odpuštění…); - jaká jsou zde obsažena zaslíbení, povzbuzení či ujištění (pokud se něco slibuje izraelskému národu nebo konkrétnímu jednotlivci, můžeš na dané místo klidně dosadit své křestní jméno); - jaké jsou zde vysloveny (nebo naznačeny) požadavky, přikázání a to i ty, na jejichž splnění zatím nemáš sílu (např. požadavek lásky k nepřátelům…); - z jakých hříchů tě toto Boží slovo usvědčuje; - k čemu tě toto Boží slovo vede nebo vyzývá (např. odpuštění, modlitba, pevná víra, jistota, že Bůh je stále s tebou…). Pozor – v jednom úryvku zřejmě nenajdeš všechna tato hlediska; možná naopak najdeš ještě jiná, než která jsou zde naznačena.
4. Na základě těchto pohledů Boha chval, děkuj mu, pros za odpuštění (pro sebe, pro své blízké, pro farnost…), pros o dary Ducha sv. i o ostatní dary, zvláště o dar schopnosti dané Boží slovo uskutečňovat atd. Můžeš se pokaždé zaměřit na jiný způsob modlitby anebo se můžeš snažit v jednom rozjímání prostřídat všechny jmenované.
5. Zakonči krátkou modlitbou o to, aby se dané Boží slovo ve tvém životě naplnilo. Snaž se k němu vracet ve své modlitbě i ve svých myšlenkách i během dne. Tak se pro tebe začne slovo z Písma stávat “světlem na tvé životní stezce”.